Jihomoravský kraj podporuje výstavbu cyklistického koridoru Blansko ČKD – Nový Hrad. Plán na realizaci je v letech 2023 - 2024
Popis úseku
Jedná se o zcela novou liniovou stavbu, která bude postavena podél břehového porostu střídavě na pravém a levém břehu řeky Svitavy. Celková délka činí 4,235 km. Cyklostezka bude umístěna na pozemcích vodního toku a souběžné železniční trati Brno – Česká Třebová a silnice II/379. Při oddálení trasy od řeky bude cyklostezka vedena po zemědělských nebo lesních pozemcích. Trasa je situována v extravilánu, v úzkém hluboce zaříznutém údolí řeky Svitavy, které je významným dopravním koridorem sever – jih.
Údolí Svitavy v řešeném úseku s navrhovanou cyklostezkou slouží vedení trati Brno – Česká Třebová a silnice II/370 Lipůvka – Blansko. V nejužších místech údolí zbývá pro vedení cyklotrasy velmi málo místa a těleso cyklostezky je situováno do průtočného profilu řeky nad výpočtovou hladinu Q1. V řešeném úseku se nachází jediná pozemní stavba – Klamova huť.
Vzhledem k nedostatku místa v úzkém údolí Svitavy je niveleta cyklostezky navržena těsně nad úrovní hladiny Q1.
Stavba bude realizována převážně na pozemku vodního toku. Je tedy umístěna do záplavového území a bude před poškozením povodňovými vodami ochráněna zdivem z velkých balvanů.
Účelem stavby je zajistit pro cyklisty bezpečnou trasu v údolí Svitavy mimo silnici II/379. Řešená cyklotrasa je velmi potřebná jak z hlediska rekreačního pohybu cyklistů, tak pro dojíždění do práce apod.
Předpokládá se vysoká intenzita cyklistů, o víkendech přes 100 cyklistů za hodinu. Výhodou řešené trasy je příznivá niveleta bez delších stoupání.
Jedná se cyklostezku se smíšeným pohybem cyklistů a chodců s asfaltovým povrchem o šířce 3 m doplněnou o nezpevněnou krajnici o šířce 0,50 m. Délka cyklostezky je 4,235 km, z toho zpevnění je navrženo na délce 4,00 km a poslední část o délce 0,235 km je využita stávající zpevněná plocha. Směrové řešení je z velké části dáno vedením cyklostezky po pozemcích stávajících stezek. Výškově je stavba vedena co nevíce po terénu, aby byly minimalizovány zemní práce a zábory pozemků. Výškově je stavba vedena i s ohledem na výšku hladiny Q1 a Q5 především v úsecích, kde je cyklostezka vedena podél řeky.
Stavba je celkově členěna na čtyři etapy, které se mohou realizovat nezávisle na ostatních úsecích s napojením na stávající vedení cyklotrasy po komunikaci II/379.
Cyklostezka z terénních důvodů několikrát přechází přes tok řeky Svitavy a to umožní tři lávky o šířce 3 m. Lávka č. 1 a lávka č. 2 budou konstruovány jako vetknutý oblouk na mikropilotách, dále se uvažuje cyklomost ve staničení km 2,925 14 až 3,119 95 a lávka č. 4 bude navazovat na stávající silniční opěrné zdi a bude řešena ve vyšších stupních dokumentace. Tvar lávek bude blíže specifikován po domluvě s architektem. Součástí je i posunutí stávajícího brodu v říčním staničení cca km 30,897 na staničení km 30,885 a jeho následné napojení na cyklostezku.
Vzhledem k náročnému terénu jsou na několika úsecích navrženy opěrné a závěrné zdi, které tak umožňují zachování komfortní šířky cyklostezky 3 m. Opěrné a závěrné zdi jsou navrženy především v nejužším místě trasy mezi dráhou a řekou, kde jsou navrženy i mikro-piloty pro bezpečnost drážního tělesa.
V rámci vedení cyklotrasy bude zajištěna i přeložka drážního kabelu v úseku stávajícího hradla.
Odvodnění vozovky bude zajištěno především pomocí příčného a podélného sklonu. Voda bude odvedena pomocí trativodů, v některých úsecích svedena do příkopů nebo do řeky především příčným sklonem a úpravou terénu.
Cyklostezka je navržena tak, aby byla co nejdále od frekventované silnice. Vedení trasy po břehové hraně respektuje zachování vzrostlých stromů pobřežního porostu v maximální míře. V nejužších místech, kde nejde cyklostezku odsunout dále od řeky, bude nutné břehový porost vykácet.
